Když se chystáš na focení poprvé, je úplně normální, že tě napadne spousta otázek. Co si vzít na sebe, jak to celé probíhá, co když nebudeš vědět, jak stát nebo kam se dívat. Tenhle článek jsem sepsal právě proto, abys věděl/a, co od focení se mnou čekat a aby to pro tebe nebylo něco neznámého a stresujícího.

Za mě by focení nemělo působit jako zkouška ani výkon. Je to spíš společně strávený čas, během kterého tě postupně provedu celým procesem od první zprávy až po hotové fotky.

Co si z článku odneseš?

• Jak probíhá focení se mnou krok za krokem od první domluvy po předání fotek.
• Co má smysl vyřešit předem, aby ses na focení cítil/a víc v klidu.
• Co si vzít na focení a jak vybrat oblečení, které bude fungovat přirozeně.
• Proč nemusíš umět pózovat a jak ti během focení pomůžu s vedením.
• Jak probíhá výběr a úprava fotek po samotném focení.

Nejdřív si napíšeme, co od focení čekáš

Průběh focení začíná už ve chvíli, kdy mi napíšeš. Většinou si řekneme základní věci jako o jaký typ focení jde, jestli chceš fotit sám/sama, v páru nebo třeba s rodinou, jakou máš přibližně představu a v jakém termínu by se ti to hodilo.

Nemusíš mi posílat složitý plán. Úplně stačí normálně napsat, co by sis přál/a, kde zhruba by se ti focení líbilo nebo jestli v tom právě tápeš. I to je v pohodě. Často je pro klid celé akce nejlepší právě to, když si dopředu sladíme očekávání a nenecháme všechno až na poslední chvíli.

Na focení nemusíš přijít s tím, že přesně víš, co máš dělat před foťákem. Důležité je spíš vědět, jaký typ fotek ti dává smysl a jakou atmosféru bys chtěl/a.

Často lidem říkám, že není potřeba mít vymyšlenou každou fotku dopředu. Mnohem důležitější je, abychom si sedli v představě, jak má celé focení působit.

Příprava na focení bez zbytečného přemýšlení

Když je domluvený termín, přichází na řadu příprava na focení. To zní možná důležitěji, než to ve skutečnosti je. Nejde o nic složitého. Stačí si promyslet pár praktických věcí, které ti pak ušetří nervozitu na místě.

Nejčastěji se řeší oblečení. Doporučuju vybírat něco, v čem se cítíš dobře a co tě nikde netáhne, neškrtí nebo nenutí pořád něco upravovat. Pohodlné oblečení bývá ve výsledku často lepší než outfit, který sice vypadá hezky na ramínku, ale člověk se v něm necítí jako on sám.

U párového focení nebo rodinného focení většinou funguje, když se barvy a styl sladí, ale ne úplně sjednotí. Není potřeba, aby byli všichni oblečení stejně. Lepší je, když k sobě věci ladí barevně i pocitově. Dobré je vyhnout se velkým logům, výrazným nápisům a vzorům, které zbytečně odvádějí pozornost.

Pokud jde o to, co si vzít na focení, záleží na typu focení. Hodí se voda, u dětí klidně malá svačina nebo oblíbená drobnost, která je uklidní. Někdy dává smysl i náhradní vrstva oblečení, hlavně když je focení venku a počasí není úplně jisté.

Jak vybírám místo a čas focení

Kde se budeme fotit, není jen otázka hezkého pozadí. Místo vybírám podle toho, co chceme vytvořit, jaké bude světlo, jaké má být roční období a jak se tam budeš cítit. Někomu sedí město, někomu příroda, někomu zase klidnější nenápadné místo bez lidí kolem.

Stejně důležitý je i čas. Ráno a večer bývá světlo měkčí a příjemnější, takže fotky působí přirozeněji. Přes poledne umí být světlo dost ostré, a to není vždy ideální. Samozřejmě záleží i na lokalitě a na tom, co přesně chceme fotit, ale denní doba udělá víc, než si člověk často myslí.

Když má být focení venku a počasí nevypadá dobře, neberu to jako katastrofu. Někdy stačí termín posunout, jindy vybrat jiné místo nebo upravit plán. Nemá smysl lámat focení přes koleno jen proto, aby to „nějak proběhlo“.

Samotné focení je vedený proces, ne test

Jak probíhá focení v samotný den? Většinou začneme úplně normálně. Chvíli se rozkoukáš, prohodíme pár vět a nijak se na tebe nevrhnu hned od první minuty s tím, že teď musíš podat výkon. Prvních pár minut je často hlavně o tom, aby sis zvykl/a na prostředí i na foťák.

Pak tě povedu postupně. Řeknu ti, kam se postavit, jak se lehce natočit, kam dát ruce nebo kam se podívat. U focení s fotografem je tohle úplně běžná součást práce. Nemusíš si doma připravovat pózy ani studovat videa o tom, co dělat s rameny nebo bradou.

Často funguje spíš lehký pohyb než strnulé stání na místě. Můžeš se projít, otočit, podívat se bokem, něco si upravit, u párového focení se k sobě přiblížit nebo se prostě jen normálně bavit. Díky tomu fotky nepůsobí tvrdě a ty se u toho většinou cítíš přirozeněji.

Z mojí zkušenosti bývají nejlepší chvíle často mezi „oficiálními pózami“. Ve chvíli, kdy člověk na chvíli přestane řešit, jak vypadá, začne působit mnohem uvolněněji.

Během focení se taky víc mluví, než si hodně lidí představuje. To je za mě dobře. Rozhovor pomáhá uvolnit výraz i držení těla a celé focení pak nepůsobí tak strojeně. Občas se podíváme i na moje portfolio, když je potřeba člověka uklidnit, že všechno vypadá v pohodě.

Co když se necítíš před foťákem přirozeně

Tohle je jedna z nejčastějších obav a upřímně úplně běžná věc. Spousta lidí mi před focením říká, že nejsou fotogení nebo že se neradi fotí. Neberu to jako problém. Znamená to jen, že je potřeba netlačit na výkon a dát focení přirozené tempo.

Když je člověk ztuhlý, nepomáhá mu říct jen „buď v klidu“. Mnohem lepší je dát mu konkrétní vedení. Třeba kam dát ruce, jak se postavit, jestli udělat krok, kam kouknout nebo co zkusit jinak. Právě tohle obvykle udělá největší rozdíl.

Pomáhají i malé pauzy. Chvíli fotíme, chvíli se zastavíme, něco doladíme a pokračujeme dál. Focení bez stresu podle mě nevzniká tím, že člověku slíbíš pohodu, ale tím, že ji opravdu vytvoříš v průběhu.

Co se děje po focení

Po focení nekončí práce stisknutím spouště. Pak přichází výběr fotek a úpravy. To je část, kterou člověk během focení nevidí, ale pro finální výsledek je důležitá. Projdu záběry, vyberu povedené fotky a připravím je tak, aby měly jednotný a přirozený vzhled.

Za mě je fér dopředu vědět, co se bude dít i po focení. Tedy kolik fotek přibližně čekat, jak bude probíhat předání a kdy je dostaneš. Jasný časový rámec je důležitý, protože aspoň víš, že se na fotky nečeká někde v neurčitu.

Když se během focení průběžně domlouváme a kontrolujeme směr, bývá menší šance, že tě výsledek překvapí nepříjemně. I proto mi dává smysl komunikace nejen před focením, ale i během něj.

Nejčastější otázky před focením

Jestli přemýšlíš, jak dlouho focení trvá, počítej orientačně s tím, že nepůjde o pět minut ve spěchu. Délka záleží na typu focení, ale cílem není to odbýt. Nechávám tomu takový čas, aby byl prostor se rozkoukat, něco vyzkoušet a netlačit vše do křeče.

Častá otázka je i to, jestli musíš umět pózovat. Nemusíš. Opravdu stačí přijít. Když se spolu domlouváme na focení, beru jako samozřejmost, že tě během něj povedu a nebudu čekat, že všechno víš předem.

Hodně lidí řeší i to, co když bude špatné počasí. Pokud jde o venkovní focení, vždycky se to dá řešit domluvou. Někdy je nejlepší termín posunout, jindy stačí změnit místo nebo čas. Není potřeba stresovat několik dní dopředu kvůli každému mráčku.

Co mi napsat, když si chceš focení domluvit

Jestli už máš aspoň základní představu, klidně mi napiš pár jednoduchých věcí. Třeba o jaké focení jde, pro kolik lidí, jestli máš vybraný termín, jestli chceš fotit venku nebo nemáš místo zatím promyšlené. To úplně stačí k tomu, abychom se odpíchli.

• Jaký typ focení chceš.
• Kolik vás bude a jestli půjde o jednotlivce, pár nebo rodinu.
• Jaký termín nebo období ti zhruba vyhovuje.
• Jestli máš představu o místě, nebo ho chceš vymyslet společně.
• Jestli máš nějakou obavu, kterou chceš probrat předem.

Když si nejsi jistý/á, jestli je pro tebe tenhle typ focení vhodný, ozvi se i tak. Nemusíš mít všechno vymyšlené dopředu. Často stačí jedna zpráva, pár praktických dotazů a hned je jasnější, jak by focení mohlo probíhat a jestli ti bude sedět.